21. 8. 2011
Nenávidím se.
Bolí mě hlava.
Je mi špatně (psychicky).
Mam rozsekané paty od bot.
Černý svědomí.
Neschopna psát/kreslit/ upravovat fotky.
Neshopna čehokoli.
__________________________________
Na tyhle prázdniny jsme si zadala úkol, že KONEČNĚ dodělám třetí kapitolu, na které jsme se definitivně zasekla. Za deset dní jdu do školy, do prváku, tkaže na psaní fakt asi mít nebudu (čas, náladu, inspiraci, energii..) a třetí kapitola neni ani pořádně začatá.
Ne. ona NENÍ začatá.
Bolí mě hlava.
Nedostatek spánku. Asi.
___________________________________
A ne, není to spam, tohle je důležitá část mého života. Kolik lidí vydrželo celý den s urputnou bolestí hlavy a vzi. nahoře, aniž by si lehli, vzali si ten růžovej huus jméneme Ibalgin, dali si kafe, pořádně se napili a neblbli, nepokoušeli se psát, kreslit a dlaší blbosti? Protože by mě zajímalo, jestli jsem vážně taková sadistka, jako jsem. Teda, jako si myslim. Teda, ne, jako jsem, tak je to zprávně.
___________________________________
Bože, jestli budu mít někdy depku, tak jí mít nechci, páč to bude horší, enž tohle, a to nechci.
Nebudu mít depku.
Na to sem až moc optimistická a debilní, aby mi vůbec došlo, ž ejí mam.
Kua, ani nevim, jak vypadá. Možná jí dneska mam. Ne, té kravina, patnáctiletý holky nemaj depky.
Asi.
____________________________________
Druhou verzi nechápu. Ty (takový ty cinkavý) tóny jsou jako odkapávající naděje spolu s krví na studneou zem.
Ne, nemam depku! :D (a právě proto jí nemam, ještě pořád se blbě šklebim na monitor, když píšu smajlík :D)
a překlepy nehcávam, apson víte, jak mos s emi zadrhávaj myšlenky.
(Video nesledujete)
Na spaní, čau.